Stojí-li člověk před úkolem uvést na jeviště takovýto národní mýtus, jakým bezesporu Noc na Karlštejně je, ať již v muzikálové nebo činoherní podobě, uvědomuje si, že je to úkol o to těžší, že, ať chceme či nechceme, budeme vystaveni srovnání s legendou. A ne ledajakou – příběh zná každý a písně pánů Svobody a Štaidla časem zlidověly. Každá odchylka od „normálu“ bude vystavena zkoumání takřka pod kurátorskou lupou.

Snažili jsme se proto přistoupit k inscenaci s pokorou k národní klasice. Avšak – původní noc na Karlštejně nenapsal klasik Vrchlický, ale „mladík“, kterému bylo v letech, kdy ji psal (1882/3) 29 let. A napsal ji jako vyznání lásky své ženě Ludmile (v té době 21 let). A tak jsem přesvědčen, že Vrchlický psal o skutečných postavách z masa a kostí, které vědí něco o života běhu, o jeho radostech i strastech, a nikoliv o „papírových“ hrdinech. Proto jsme si vytkli metu nejvyšší – tuto pokoru dodržet především v tom, že se pokusíme tyto „skutečné“ postavy ztvárnit jako obyčejné lidi, bez pathosu a nánosu letitých klišé. Tak, jak si myslíme, že to Jaroslav Vrchlický a po něm i Zdeněk Podskalský st. zamýšleli. Přistoupili jsme tedy k oněm našim „důvěrně“ známým lidičkám i z pohledu onoho neposkvrněného dětství a idealismu, kdy jsem se i já poprvé s tímto muzikálem setkal a kdy všechno bylo tak krásně idylické.

Mému nejmladšímu synovi je dnes tolik, co bylo mně, když jsem poprvé slyšel Lásko má, já stůňu. A doufám, že i jeho bude tento krásný příběh provázet životem, jako mně. Přijměte, prosím, naši inscenaci, kterou premiérujeme v roce 2013 jako náš dárek k 650. výročí oněch „nočních“ událostí na Karlštejně, jako náš dárek k 635. výročí úmrtí krále českého a císaře římského Karla IV., jako náš dárek ke 160. výročí narození Jaroslava Vrchlického, jako náš dárek ke 130. narozeninám jeho komedie NOC NA KARLŠTEJNĚ, jako náš dárek k 90. výročí narození Zdeňka Podskalského, jako náš dárek k 75. výročí narození Karla Svobody, jako náš dárek k 70. výročí narození Jiřího Štaidla, jako náš dárek ke 40. narozeninám jednoho z nejkrásnějších českých muzikálů, kterému do dalších let života přejeme mnoho spokojených diváků! 

Já osobně bych si jen přál, aby diváci své vzpomínky nechali doma a toto nastudování vnímali současným pohledem. Pokud se toto podaří – naše práce měla smysl.