• HERNÍ PLÁN

    
poutstčtsone
293012345
6789101112
13141516171819
20212223242526
272829303112


  • REZERVAČNÍ SYSTÉM

Pro on-line rezervaci vstupenek slouží jako přihlašovací jméno Váš e-mail, použitý dříve při registraci do klubu přátel divadla, heslo je stejné jako do klubu přátel divadla.

V případě zapomenutého či nesprávného hesla lze vygenerovat nové heslo a poslat si jej na e-mail. Je také možné provést novou registraci s novým e-mailem.





MAPA:



ZVEME VÁS NA:

Promenádní koncery 2020
Promenádní koncery 2020






    obrazek




PARTNEŘI A SPONZOŘI
SEVEROČESKÉHO DIVADLA:

Ústecký kraj Ústí nad Labem ostatní partneři

  • NEVÁHEJTE...

FRIDA
22.9 2020 19:00h - Ústí nad Labem


  • PREMIÉRA PŘEDSTAVENÍ

Frida - plakát
Frida - plakát
foto: www.operabalet.cz

více o tomto titulu...

Představení muzikálu
„Noc na Karlštejně“
finančně podporuje společnost

  • ARCHIV AKTUALIT



FOTOGRAF ÚSTECKÉHO DIVADLA:




NAŠI PARTNEŘI:









Od 1. 7. do 16. 8. - divadelní prázdniny.
Vaše rezervované vstupenky si můžete vyzvednout i v jiných předprodejích, nejlépe
v Informačním středisku města Ústí nad Labem na Mírovém náměstí.
Náš předprodej bude znovu otevřen 18. 8. v klasických hodinách 11.30-17.00.
Vstupenky na Enjoy Aerobic,Enjoy Dancing a Enjoy Step
je možné vrátit v pokladně SD od 18.8. 2020 do 15.9.2020.
Přejeme všem hezké léto!


P. I. Čajkovskij: LOUSKÁČEK

(pohyb myší nad obrázkem=panning, i=popis, kliknutí=zvětšení fotky)
Louskáček patří do klenotnice „bílé klasiky“, a proto na repertoáru baletu Severočeského divadla nadále zůstává. Přispěla k tomu také překrásná Čajkovského hudba, však také taneční suity z Louskáčka patří dodnes k nejpopulárnějším dílům orchestrální literatury. Libreto vychází z pohádky německého spisovatele E. T. A. Hoffmanna Louskáček a Myší král, kde síla lásky a lidskosti přemůže zlé čáry a osvobodí duši. Je to příběh o sváteční atmosféře Štědrého večera, ve kterém se realita spojuje s dětskou fantazií ve fascinující labyrint. Svou vánoční tématikou je dárkem hlavně dětem před vytouženými svátky.

  • balet - délka představení cca: 2 hodiny
  • datum premiéry: 2.11. 2007  
  • libreto: M. I. Petipa   režie: Vladimír Nečas   dirigent: Milan Kaňák, Norbert Baxa   choreografie: Lev I. Ivanov, Vladimír Nečas   výtvarník scény: Josef Jelínek   výtvarník kostýmů: Josef Jelínek   asistent režie: Margarita Pleškova   korepetice: Karasová- Blažková   inspice: Pavla Zaoralová  
  • OSOBY A OBSAZENÍ:   Klára dívka: Annamaria Voltolini   Princ Louskáček: Vladimír Gončarov / Jean-Michel Reuter   Strýček Klárky: Roberts Skujenieks / Vladimír Gončarov   Myší král: Róbert Király   Panenka loutka: Olivia Lenssens / Annamaria Voltolini   Panáček loutka: Jean-Michel Reuter / Salvador Sasot Sellart   Mouřenín loutka: Sabina Babišová   Španělský tanec: Elena Mazanova / Emmeline Jansen / Sabina Babišová / Kateřina Kapitánová / Róbert Király / Filip Rybár   Orientální tanec: Zuzana Novoborská / Eliška Černohlávková / Blanka Tasi / Linda Buňková   Čínský tanec: Jean-Michel Reuter / Salvador Sasot Sellart / Frederika Kvačáková / Olivia Lenssens   Ruský tanec: Milan Bednář / Roberts Skujenieks / Salvador Sasot Sellart / Vladimír Gončarov   Sněhové vločky: Zuzana Novoborská / Sabina Babišová / Olivia Lenssens / Linda Buňková / Kateřina Kapitánová / Frederika Kvačáková / Blanka Tasi / Eliška Černohlávková / Emmeline Jansen / Annamaria Voltolini / Elena Mazanova   Rodiče Klárky: Elena Mazanova / Filip Rybár   Rodiče dětí: Emmeline Jansen / Blanka Tasi / Milan Bednář / Salvador Sasot Sellart / Roberts Skujenieks   Babička, Dědeček: Natalia Vasina / Vyacheslav Pleshkov j.h.   Valčík: Zuzana Novoborská / Emmeline Jansen / Blanka Tasi / Eliška Černohlávková / Kateřina Kapitánová / Linda Buňková / Sabina Babišová / Olivia Lenssens / Frederika Kvačáková (Elena Mazanova) / Salvador Sasot Sellart / Jean-Michel Reuter / Roberts Skujenieks / Milan Bednář / Filip Rybár / Róbert Király / Vladimír Gončarov   Vojáci: Filip Rybár / Milan Bednář / Salvador Sasot Sellart / Jean-Michel Reuter / Roberts Skujenieks   Spoluúčinkují: děti Baletního studia SD
ODKAZY PRO STAŽENÍ FOTOGRAFIÍ:





„NA ŠPIČKÁCH“ DO SVĚTA FANTAZIE A VÁNOC

Vladimíra Podhorná (Klára dívka)
Vladimíra Podhorná (Klára dívka)
foto: www.berounsky.cz
"Hudba není pomíjivá chiméra. Zjevuje nám krásy, o kterých bychom se jinak nedozvěděli. Právě díky hudbě dokážeme tyto krásy trvale uchopit a naplnit skrze ně naše životy."
Petr Iljič Čajkovskij

    Bez ruských skladatelů by byl balet ochuzen o nejkrásnější díla: Čajkovskij, Stravinskij a Prokofjev napsali to nejlepší, co lze v baletu slyšet. Čajkovskij je v té řadě první a jeho Labutí jezero, Spící krasavice a Louskáček dokládají, jak blízká je baletnímu žánru pohádka. Dobrá baletní hudba je nejen dramaticky výstižná (tj. úzce svázaná s děním na jevišti), ale i svébytná, schopná samostatného života. Líčí bez pomoci textu situace a zpodobuje hudební obrazy: libretista si předepisuje podobně jako filmový režisér a je na skladateli, zda se mu podaří vytvořit hudbu plnou nápadů a smysluplně vystavěnou. Nedostatek kvalitních baletů přivádí choreografy stále častěji k tanečnímu ztvárnění symfonické a komorní hudby, jejíž výpověď je citově bohatá a nejde jen po povrchu. Baletní tvorba P. I. Čajkovského patří k nejcennějším skvostům klasické baletní tvorby. Má zásadní význam i v tom, že dokázala svou...

...celý článek


P. I. ČAJKOVSKIJ [hudební skladatel]

Narodil se 25. dubna 1840 ve Votkinském Závodě, zemřel 25. října 1893 v Petrohradě. P. I. Čajkovskij Čajkovskij patří k prvním žákům petrohradské konzervatoře, především Antona Rubinštejna. Už v r. 1866 se stal profesorem teorie na konzervatoři v Moskvě, kde působil jedenáct let. Poté diky podpoře, kterou mu poskytovala paní von Mekk, mohl se věnovat pouze kompozici a provádění vlastních děl. V druhé polovině 19. století znamenal Čajkovskij osobnost, která svým uměním zcela prorazila doma i za hranicemi Ruska. Lze říci, že jeho jméno v posledních desetiletích 19. století tvořilo společně s Johannesem Brahmsem a Antonínem Dvořákem nejvýznamnější trojici skladatelů. Čajkovského tvorba je všestranná. Od drobné písně romansu až k nejsložitějším vokálním útvarům, od krátké klavírní piecy ke klavírním cyklům, komorním skladbám a velkým dílům symfonickým, vrší se Čajkovského dílo do veliké šíře i hloubky. Jak v oboru symfonickém, tak i v operách vytvořil skladby, které náleží k nejvýznamějším dílům svého oboru vůbec a je těžko rozhodnout, zda větší význam mají díla symfonická nebo opery. Čajkovského umění vyrůstá z neobyčejně...

...celý článek


Vladimír Gončarov /tanečník/

Vladimír Gončarov (Partajník), Margarita Plešková (Matka)

Vladimír Gončarov (Partajník), Margarita Plešková (Matka)
foto: www.berounsky.cz
Je ruské národnosti, narodil se v ruském Krasnodaru. 

V deseti letech začal studovat konzervatoř v Alma-Atě v Kazachstánu, pak přestoupil na Permskou státní baletní konzervatoř do Permu v Rusku, kterou absolvoval.

První angažmá získal v Akademickém divadle P. I Čajkovského v Permu (Permskij akademičeskij teatr opery i baleta imeni P. I. Čajkovskogo), kde vystupoval v rolích například jako Rudovous (Labutí jezero), Madge (La Sylphide), Víla Karabos (Spící krasavice), Drosselmayer (Louskáček) a další. V sezóně 1997/98 působil jako sólista Velkého divadla v polské Poznani (Teatr wielki Stanislawa Moniuszki w Poznaniu), kde tančil mj. Jinocha v baletu Sylfidy. 

Od 3. 11. 1998 je členem souboru baletu Severočeského divadla opery a baletu v Ústí nad Labem (člen sboru s povinnosti sól, od 1. 1. 2000 sólista). Vytvořil zde řadu rolí klasického i moderního repertoáru: Hillarion, Albert (Giselle), Princ, Rudovous (Labutí jezero), Pavouk (Broučci), Matka Simona (Marná opatrnost), Romeo (Romeo a Julie), Händel (Farinelli), Girej (Bachčisarajská fontána), Čaroděj (Aladin), Guvernantka (Ples...

...celý článek


Rozhovor s Pavlem Enekešem, sólistou baletu SDOBÚL

Margarita Plešková (Klára dívka), Pavel Enekeš (princ Louskáček)
Margarita Plešková (Klára dívka), Pavel Enekeš (princ Louskáček)
foto: www.berounsky.cz
Pavel Enekeš patří k nejpřednějším sólistům naší baletní scény. Letošní sezónu "startuje" rolí Prince Louskáčka ve stejnojmenném baletu P.I.Čajkovského. Na scéně ústeckého divadla v současné době ztvárňuje i role šaška v Labutím jezeře, France v Coppélii,  Peer Gynta v Peer Gyntovi a Catulla v Catulli Carmina.


Chtěl jste být vždycky tanečníkem, nebo jste měl jiné vysněné povolání?
Jako dítě jsem chtěl být ledasčím: automechanikem, hasičem a dokonce prezidentem. Tanec jsem původně začal dělat jako koníčka, nepočítal jsem s tím, že to bude má profese. Tanec mě velmi bavil a tak nebyl důvod od něho odejít. A to platí dosud.

V kolika letech jste začal s baletem? Co bylo impulsem?
S baletem nebo spíše s pohybovou výukou jsem začal v 6 letech v Lidové škole umění. Žádný zvláštní impuls mě k tomu nevedl, spíše mne získal nábor, který pro LŠU prováděli na škole, také jsem začal hrát na klavír a flétnu. Kdyby k nám do školy přišli zástupci sportovního oddílu, možná bych dnes hrál fotbal.

Neměl jste v počátcích problém s přizpůsobením se tvrdé baletní řeholi?...

...celý článek





© 2020 Severočeské divadlo, design & code by Marek Russ