• HERNÍ PLÁN

    
poutstčtsone
27282930123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031


  • REZERVAČNÍ SYSTÉM

Pro on-line rezervaci vstupenek slouží jako přihlašovací jméno Váš e-mail, použitý dříve při registraci do klubu přátel divadla, heslo je stejné jako do klubu přátel divadla.

V případě zapomenutého či nesprávného hesla lze vygenerovat nové heslo a poslat si jej na e-mail. Je také možné provést novou registraci s novým e-mailem.


plakát ABO 2017/2018
plakát ABO 2017/2018
foto: www.operabalet.cz



MAPA:



ZVEME VÁS NA PŘEDSTAVENÍ:


DAVID KOLLER
24.10.2017




    obrazek



CERTIFIKÁT PROVĚŘENÁ SPOLEČNOST
CERTIFIKÁT PROVĚŘENÁ SPOLEČNOST
PARTNEŘI A SPONZOŘI
SEVEROČESKÉHO DIVADLA:

Ústecký kraj Ústí nad Labem ostatní partneři

  • NEVÁHEJTE...

CASANOVA
6.2 2018 19:00h - Ústí nad Labem


  • PREMIÉRA PŘEDSTAVENÍ

plakát Peer Gynt, Carmen
plakát Peer Gynt, Carmen
foto: www.operabalet.cz

více o tomto titulu...

Představení muzikálu
„Noc na Karlštejně“
finančně podporuje společnost

  • AKTUÁLNĚ



FOTOGRAF ÚSTECKÉHO DIVADLA:




NAŠI PARTNEŘI:








Předprodej vstupenek na měsíc leden a únor 2018 zahájen 5.prosince 2017

P. I. Čajkovskij: LOUSKÁČEK

(pohyb myší nad obrázkem=panning, i=popis, kliknutí=zvětšení fotky)
Louskáček patří do klenotnice „bílé klasiky“, a proto na repertoáru baletu Severočeského divadla nadále zůstává. Přispěla k tomu také překrásná Čajkovského hudba, však také taneční suity z Louskáčka patří dodnes k nejpopulárnějším dílům orchestrální literatury. Libreto vychází z pohádky německého spisovatele E. T. A. Hoffmanna Louskáček a Myší král, kde síla lásky a lidskosti přemůže zlé čáry a osvobodí duši. Je to příběh o sváteční atmosféře Štědrého večera, ve kterém se realita spojuje s dětskou fantazií ve fascinující labyrint. Svou vánoční tématikou je dárkem hlavně dětem před vytouženými svátky.

  • balet - délka představení cca: 2 hodiny
  • datum premiéry: 2.11. 2007  
  • libreto: M. I. Petipa   režie: Vladimír Nečas   dirigent: Milan Kaňák, Norbert Baxa   choreografie: Lev I. Ivanov, Vladimír Nečas   výtvarník scény: Josef Jelínek   výtvarník kostýmů: Josef Jelínek   asistent režie: Margarita Pleškova   korepetice: Karasová- Blažková   inspice: Pavla Zaoralová  
  • OSOBY A OBSAZENÍ:   Klára dívka: Annamaria Voltolini   Princ Louskáček: Vladimír Gončarov / Jean-Michel Reuter   Strýček Klárky: Roberts Skujenieks / Vladimír Gončarov   Myší král: Róbert Király   Panenka loutka: Olivia Lenssens / Annamaria Voltolini   Panáček loutka: Jean-Michel Reuter / Salvador Sasot Sellart   Mouřenín loutka: Sabina Babišová   Španělský tanec: Elena Mazanova / Emmeline Jansen / Sabina Babišová / Kateřina Kapitánová / Róbert Király / Filip Rybár   Orientální tanec: Zuzana Novoborská / Eliška Černohlávková / Blanka Tasi / Linda Buňková   Čínský tanec: Jean-Michel Reuter / Salvador Sasot Sellart / Frederika Kvačáková / Olivia Lenssens   Ruský tanec: Milan Bednář / Roberts Skujenieks / Salvador Sasot Sellart / Vladimír Gončarov   Sněhové vločky: Zuzana Novoborská / Sabina Babišová / Olivia Lenssens / Linda Buňková / Kateřina Kapitánová / Frederika Kvačáková / Blanka Tasi / Eliška Černohlávková / Emmeline Jansen / Annamaria Voltolini / Elena Mazanova   Rodiče Klárky: Elena Mazanova / Filip Rybár   Rodiče dětí: Emmeline Jansen / Blanka Tasi / Milan Bednář / Salvador Sasot Sellart / Roberts Skujenieks   Babička, Dědeček: Natalia Vasina / Vyacheslav Pleshkov j.h.   Valčík: Zuzana Novoborská / Emmeline Jansen / Blanka Tasi / Eliška Černohlávková / Kateřina Kapitánová / Linda Buňková / Sabina Babišová / Olivia Lenssens / Frederika Kvačáková (Elena Mazanova) / Salvador Sasot Sellart / Jean-Michel Reuter / Roberts Skujenieks / Milan Bednář / Filip Rybár / Róbert Király / Vladimír Gončarov   Vojáci: Filip Rybár / Milan Bednář / Salvador Sasot Sellart / Jean-Michel Reuter / Roberts Skujenieks   Spoluúčinkují: děti Baletního studia SD
ODKAZY PRO STAŽENÍ FOTOGRAFIÍ:





profil osobnosti:

P. I. ČAJKOVSKIJ [hudební skladatel]

Narodil se 25. dubna 1840 ve Votkinském Závodě, zemřel 25. října 1893 v Petrohradě. P. I. Čajkovskij Čajkovskij patří k prvním žákům petrohradské konzervatoře, především Antona Rubinštejna. Už v r. 1866 se stal profesorem teorie na konzervatoři v Moskvě, kde působil jedenáct let. Poté diky podpoře, kterou mu poskytovala paní von Mekk, mohl se věnovat pouze kompozici a provádění vlastních děl. V druhé polovině 19. století znamenal Čajkovskij osobnost, která svým uměním zcela prorazila doma i za hranicemi Ruska. Lze říci, že jeho jméno v posledních desetiletích 19. století tvořilo společně s Johannesem Brahmsem a Antonínem Dvořákem nejvýznamnější trojici skladatelů. Čajkovského tvorba je všestranná. Od drobné písně romansu až k nejsložitějším vokálním útvarům, od krátké klavírní piecy ke klavírním cyklům, komorním skladbám a velkým dílům symfonickým, vrší se Čajkovského dílo do veliké šíře i hloubky. Jak v oboru symfonickém, tak i v operách vytvořil skladby, které náleží k nejvýznamějším dílům svého oboru vůbec a je těžko rozhodnout, zda větší význam mají díla symfonická nebo opery. Čajkovského umění vyrůstá...

...celý článek


článek k inscenaci LOUSKÁČEK z roku 2007:

„NA ŠPIČKÁCH“ DO SVĚTA FANTAZIE A VÁNOC

Vladimíra Podhorná (Klára dívka)
Vladimíra Podhorná (Klára dívka)
foto: www.berounsky.cz
"Hudba není pomíjivá chiméra. Zjevuje nám krásy, o kterých bychom se jinak nedozvěděli. Právě díky hudbě dokážeme tyto krásy trvale uchopit a naplnit skrze ně naše životy."
Petr Iljič Čajkovskij

    Bez ruských skladatelů by byl balet ochuzen o nejkrásnější díla: Čajkovskij, Stravinskij a Prokofjev napsali to nejlepší, co lze v baletu slyšet. Čajkovskij je v té řadě první a jeho Labutí jezero, Spící krasavice a Louskáček dokládají, jak blízká je baletnímu žánru pohádka. Dobrá baletní hudba je nejen dramaticky výstižná (tj. úzce svázaná s děním na jevišti), ale i svébytná, schopná samostatného života. Líčí bez pomoci textu situace a zpodobuje hudební obrazy: libretista si předepisuje podobně jako filmový režisér a je na skladateli, zda se mu podaří vytvořit hudbu plnou nápadů a smysluplně vystavěnou. Nedostatek kvalitních baletů přivádí choreografy stále častěji k tanečnímu ztvárnění symfonické a komorní hudby, jejíž výpověď je citově bohatá a nejde jen po povrchu. Baletní tvorba P. I. Čajkovského patří k nejcennějším skvostům klasické baletní tvorby....

...celý článek


obsah inscenace:

Louskáček - obsah baletu

Louskáček - obsah baletu o dvou jednáních

I.jednání
    V malém městečku se o vánočních svátcích scházejí hosté. Děti nedočkavě čekají, kdy už konečně uvidí vánoční stromeček a dárky. Vytoužený okamžik nastává a přede všemi se otevírá pohled na nazdobený stromek. Pod ním nachází malá Klárka dárek od svého strýčka – veselou hračku louskáčka, který snadno louská oříšky. V masce kouzelníka se objevuje dětmi nepoznaný strýc Kláry a Frantíka a děti jsou nadšené jeho uměním oživovat jejich hračky a vymýšlet pro ně zábavy. Bratr Klárky Frantík, velký nezbeda a posměváček, nechtěně louskáčka Klárce rozbije. Strýc umí ale všechno a Klárce loutku opraví. Večer skončil a hosté se rozcházejí. Klárka něžně konejší svého polámaného kamaráda a odchází spát. Snad se jí bude zdát třeba o Myším králi, princi a princezně, které viděla v loutkovém divadle…………
    Noc. Klárka spí v postýlce spolu se svou zamilovanou hračkou – louskáčkem. Zdá se jí podivuhodný sen, v němž je její kmotr skutečným kouzelníkem, a rozehrává velký fantaskní příběh Klářina snu, kde hlavní postavou je oživlý Louskáček. Ten vítězí v bitvě s myší armádou, definitivně poráží zlého Myšího krále,...

...celý článek


profil osobnosti:

Vladimír Gončarov /tanečník/

Vladimír Gončarov (Partajník), Margarita Plešková (Matka)

Vladimír Gončarov (Partajník), Margarita Plešková (Matka)
foto: www.berounsky.cz
Je ruské národnosti, narodil se v ruském Krasnodaru. 

V deseti letech začal studovat konzervatoř v Alma-Atě v Kazachstánu, pak přestoupil na Permskou státní baletní konzervatoř do Permu v Rusku, kterou absolvoval.

První angažmá získal v Akademickém divadle P. I Čajkovského v Permu (Permskij akademičeskij teatr opery i baleta imeni P. I. Čajkovskogo), kde vystupoval v rolích například jako Rudovous (Labutí jezero), Madge (La Sylphide), Víla Karabos (Spící krasavice), Drosselmayer (Louskáček) a další. V sezóně 1997/98 působil jako sólista Velkého divadla v polské Poznani (Teatr wielki Stanislawa Moniuszki w Poznaniu), kde tančil mj. Jinocha v baletu Sylfidy. 

Od 3. 11. 1998 je členem souboru baletu Severočeského divadla opery a baletu v Ústí nad Labem (člen sboru s povinnosti sól, od 1. 1. 2000 sólista). Vytvořil zde řadu rolí klasického i moderního repertoáru: Hillarion, Albert (Giselle), Princ, Rudovous (Labutí jezero), Pavouk (Broučci), Matka Simona (Marná opatrnost), Romeo (Romeo a Julie), Händel (Farinelli), Girej (Bachčisarajská fontána), Čaroděj (Aladin), Guvernantka...

...celý článek





© 2017 Severočeské divadlo, design & code by Marek Russ