Slovo režiséra k Noci na KarlštejněPamatuji si poměrně přesně, kdy jsem poprvé uslyšel písně Lásko má, já stůňu a Do věží. Bylo to v létě 1974, já jsem s kamarádem řádil na pramici na Sázavě, kde jsme byli s rodiči na dovolené, a od přívozu vyřvávalo rádio tyto dva zcela nové hity Waldemara Matušky a Helenky Vondráčkové. Bylo mi tehdy 10 let, ale protože si tento okamžik pamatuji, bylo to zřejmě setkání osudové a muzikál Noc na Karlštejně, ze kterého obě písně pocházely, mne provází, snad jako každého mého vrstevníka, po většinu mého života… A pokaždé je to setkání milé, protože pokaždé je spojeno se vzpomínkami na onu krásnou dobu bezstarostného dětství, teplejšího léta (všimli jste si bezmračné oblohy ve filmu?), zimy, plné sněhu (ne, jako dnes…), her a malin nezralých. Prostě idylka. A stejně takový je i příběh a všechny postavy – včetně těch kvázi negativních.
Stojí-li člověk před úkolem uvést na jeviště takovýto národní mýtus, jakým bezesporu Noc na Karlštejně je, ať již v muzikálové nebo činoherní podobě, uvědomuje si, že je to úkol o to těžší, že, ať chceme či nechceme, budeme vystaveni srovnání s legendou. A ne ledajakou – příběh zná každý a písně pánů Svobody a Štaidla časem... ...celý článek |
Věra Páchová /alt/
Absolventka FF Univerzity Palackého v Olomouci, obor hudební výchova - němčina. Zde se blíže seznámila se zpěvem v rámci semináře hlasové výchovy. V letech 1975 – 1980 vyučovala na ústeckém gymnáziu v Jateční ulici. Protože neuměla hospodařit s hlasem a začala o něj přicházet, bylo nutné vyhledat pomoc. Někoho, kdo by poradil, jak správně zacházet s hlasem. Byla jí doporučena prof. Jitka Švábová, působící na ústecké hudební škole. K ní Věra Páchová začala docházet na hodiny zpěvu a brzy dostala pracovní nabídku od ústeckého divadla. V roce 1980 se stala členkou sboru ústecké opery a o šest let později sólistkou opery. Nové sólové role připravovala s Hanou Doubravskou.
Hostovala v mnoha operních domech. Byla stálým hostem Státní opery Praha, vystupovala v Olomouci, v Liberci a v Plzni. Zpívala v mnoha evropských zemích a v Japonsku. Věnuje se koncertní činnosti, a to především oratorní tvorbě.
Vyučovala sólový zpěv na Katedře hudební výchovy Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Obor byl však pro nedostatek financí zrušen. V budoucnosti by se ráda vrátila k pedagogické činnosti, neboť je přesvědčená, že má co předat......celý článek |
Martin Matoušek - baryton
Absolvent Státní konzervatoře v Praze v oboru zpěv (u profesora Alfréda Hampela) a Hudební fakulty AMU u profesora Miloslava Podskalského. Předtím navštěvoval Vojenskou hudební školu - obor klarinet, saxofon, varhany a klavír. Během studia na konzervatoři a na AMU účinkoval v řadě operních představení, např. ztvárnil postavu Gianni Schicchiho ve stejnojmenné Pucciniho opeře, Figara v Mozartově hře Figarova svatba, Gunara ve Fibichově Helze. Rolí Ďábla ve Hrách o Marii (Martinů) v roce 2002 zakončil studium na AMU.
V roce 1997 debutoval v plzeňské opeře v titulní roli Aenea v Purcellově opeře Dido a Aeneas. Inscenace měla obrovský úspěch, získala Cenu Alfréda Radoka a stala se odrazovým můstkem profesionální pěvecké kariéry Martina Matouška. Pravidelně vystupoval v představeních ústeckého divadla a v roce 2001 nastoupil do angažmá a stal se sólistou opery Městského divadla v Ústí nad Labem. Zde měl příležitost nastudovat i muzikálové role (Woody Rychtarik v Divotvorném hrnci, Joe v muzikálu Sugar), kterých si velice cení, neboť v nich mohl propojit své pěvecké, herecké a taneční umění. V sezóně 2009/2010 zaujal ústecké... ...celý článek |
Jaroslav Kovacs /tenor/
Vystudoval sólový zpěv na Konzervatoři v Teplicích, u operní pěvkyně prof. Jitky Slavíčkové. Během studia již zkusil divadelní praxi na jevišti Krušnohorského divadla. Studium musel na rok přerušit kvůli povinnosti základní vojenské služby, a tak byl konkurzem přijat jako sólista Armádního uměleckého souboru. Poté pokračoval ve studiu a zároveň již pravidelně vystupoval jako člen umělecké agentury se sídlem v Mostě. Absolvoval vystoupením se Severočeskou filharmonií a také již hostoval v inscenacích Krušnohorského divadla (Země úsměvů, Fialka z Montmartru). Na agenturních koncertech interpretoval především písňovou tvorbu českých a světových autorů pro tenorový obor. V roce 1996 dostal nabídku hostovat v ústecké opeře, kde ztvárnil postavu Bola Baraňskiho v Nedbalově operetě Polská krev. Téhož roku byla Jaroslavu Kovacsovi nabídnuta stálá smlouva. Stal se tak předním tenoristou Severočeského divadla opery a baletu. Zde za dobu své působnosti vytvořil role ve 36 inscenacích, a to většinou role hlavní či titulní. Současně byl pozván k hostování a k spolupráci na rolích ve Státní opeře Praha a v Jihočeském divadle České Budějovice. S......celý článek |
|