• HERNÍ PLÁN

    
poutstčtsone
26272829123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031


  • REZERVAČNÍ SYSTÉM

Pro on-line rezervaci vstupenek slouží jako přihlašovací jméno Váš e-mail, použitý dříve při registraci do klubu přátel divadla, heslo je stejné jako do klubu přátel divadla.

V případě zapomenutého či nesprávného hesla lze vygenerovat nové heslo a poslat si jej na e-mail. Je také možné provést novou registraci s novým e-mailem.





MAPA:





Novoroční koncert

ZVEME VÁS NA:



    obrazek




PARTNEŘI A SPONZOŘI
SEVEROČESKÉHO DIVADLA:

Ústecký kraj Ústí nad Labem ostatní partneři

  • VALNÁ HROMADA

Jednatel společnosti Severočeské divadlo s.r.o. svolává zasedání valné hromady společnosti na den 25.1.2024 ve 13.00 hod. Zasedání se uskuteční na Krajském úřadě Ústeckého kraje v kanceláři č. 714, 7. patro, Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem.

další dokumenty k VH zde...

  • VNITŘNÍ OZNAMOVACÍ SYSTÉM ZAMĚSTNAVATELE

E-mail: severoceskedivadlo@seznam.cz
Telefon: +420 210 082 134


  • NEVÁHEJTE...

MY FAIR LADY
9.4 2024 10:00h - Ústí nad Labem


  • PREMIÉRA PŘEDSTAVENÍ

plaká NETOPÝR
plaká NETOPÝR
foto: www.operabalet.cz

více o tomto titulu...

Představení muzikálu
„Noc na Karlštejně“
finančně podporuje společnost


NAŠI PARTNEŘI:














Petr Jonáš: Stručná historie ústeckého divadla

historie, historické foto - slavnostní výkop při stavbě Městského divadla rok 1908
historie, historické foto - slavnostní výkop při stavbě Městského divadla rok 1908
foto:
    O stavbě divadla bylo měšťanským zastupitelstvem rozhodnuto v roce 1906. Pro stavbu, započatou v roce 1908, byl vybrán projekt vídeňského architekta Alexandra Grafa a 21. září 1909 bylo divadlo, postavené v pseudobarokním slohu, slavnostně otevřeno Grillparzerovou hrou Sapfó. V hlavní roli vystoupila Marie Pospíšilová, pražská rodačka, která byla pověřena řízením divadla. Pod jejím vedením získalo divadlo, které uvádělo klasické dramata, ale i opery a operety, velmi dobrou úroveň. První světové válka však přinesla úpadek ústeckého divadla. Na jejím počátku bylo divadlo na čas zavřené, v roce 1917 bylo spojené s teplickým divadlem a v jeho repertoáru převládaly kýčovité operety. V roce 1918 bylo zřízeno ústecké divadlo jako stálá scéna, řízená bezprostředně městem. Jeho repertoár t vořila díla špičkových světových autorů a záhy se začal uplatňovat i český vliv. Již v roce 1919 byla na ústeckém jevišti uvedena opera Dráteník a v roce 1923 opera Prodaná nevěsta, provedená vojenským souborem z Litoměřic.

historie, historické foto - Městské divadlo kolem roku 1920
historie, historické foto - Městské divadlo kolem roku 1920
foto:
      Do Ústí zajíždělo olomoucké divadlo a v roce 1927 zde poprvé hostovalo pražské Národní divadlo. Ve dvacátých letech začaly problémy s financováním divadla, které nakonec vedly městské zastupitelstvo k rozhodnutí neprovozovat divadlo ve vlastní režii, ale pronajmout ho a částečně subvencovat. Ve třicátých letech se na ústecké scéně hrál pestrý repertoár, zahrnující významná díla činoherní, operní i operetní. O tom, že to byl repertoár náročný, svědčí mimo jiné i uvedení opery R. Wagnera Mistři pěvci norimberští v roce 1934 a opery L. Janáčka Káťa Kabanová v roce 1935. Významnou roli při financování náročného provozu divadla sehrály příspěvky mecenášů. Nejvýznamnější mecenáškou byla paní Schichtová, která, bylo-li třeba, pomohla dofinancovat i tíživý deficit divadla.

historie, historické foto - Městské divadlo kolem roku 1935
historie, historické foto - Městské divadlo kolem roku 1935
foto:
    Období spolužití českého a německého divadla na ústecké scéně ukončily události roku 1938. Nebyl to jenom konec českého divadelního života v Ústí nad Labem, ale i konec rozkvětu německého divadla. Změna v řízení divadla poznamenala i dramaturgii, ve které převládaly Wágnerovy opery a klasické opery italské. Prodlužující se válkou se čím dál více prohlubovaly existenční potíže ústeckého divadla a na podzim roku 1944 byl jeho provoz zastaven. V hrůzných událostech roku 1945 bylo město poničeno, život v něm zpustošen a to, co nezůstalo v troskách, bylo smutnou, ale i nadějnou připomínkou jeho vznešené minulosti. Mezi zachovanými stavbami bylo i ústecké divadlo.

historie, historické foto - PRODANÁ NEVĚSTA z roku 1946
historie, historické foto - PRODANÁ NEVĚSTA z roku 1946
foto: foto: archiv SD
    V květnu 1945 bylo divadlo převedeno pod českou správu a byl zde ustanoven činoherní soubor, který jako svou první premiéru uvedl Tylovu Fidlovačku. Vůbec prvním poválečným představením v ústeckém divadle byla Prodaná nevěsta, uvedená teplickým Divadlem severu. Po první sezóně byl činoherní soubor Městského divadla v Ústí nad Labem zrušen a 1. 8. 1946 byla zřízena Ústecko-Karlovarská zpěvohra, která působila v zimních měsících v Ústí nad Labem a v letních měsících v Karlových Varech. Součástí zpěvohry se stal Městský symfonický orchestr v Ústí nad Labem, doprovázející ústecká představení. Karlovarská představení byla v režii tamějšího lázeňského orchestru. První premiérou zpěvohry byl Smetanův Dalibor, uvedený 16.8.1946 v Karlových Varech a 28.9.1946 v Ústí nad Labem. V ústeckém divadle působil také operetní soubor, který svou činnost zahájil 14.11.1946 premiérou P. Audrona Loutky. V roce 1946 byl zřízen i provozní balet, který působil v tanečních výstupech oper a operet.

    Na začátku sezóny 1947–1948 byl angažován vlastní divadelní orchestr a ústecké divadlo mělo svůj operní a operetní soubor, včetně provozního baletu. Ke konci sezóny však došlo k zásadní reorganizaci divadla. Operetní soubor byl přestěhován do Teplic a provozní balet rozpuštěn. V divadle zůstal operní soubor a v sezóně 1949–1950 byl zřízen samostatný baletní soubor, který jako svou první premiéru uvedl 25. 6. 1950 balet B. Martinů Špalíček. V téže sezóně byla divadla v Ústí, Teplicích a Mostě sloučena pod jedno ředitelství v Teplicích. Ústecké divadlo se znovu osamostatnilo na začátku sezóny 1952–1953 a záhy si získalo významné postavení v síti československých divadel. V roce 1956 vyjelo poprvé do zahraničí, aby v Drážďanech uvedlo dvě představení Smetanovy Prodané nevěsty. V témže roce vysílala Československá televize v přímém přenosu z pražského divadla Jiřího Wolkera ústeckou inscenaci Mozartovy opery Cosi fan tutte.

    V roce 1967 byla zahájena rozsáhlá renovace ústeckého divadla. Podle projektu ing. arch. M. Maxy a ing. arch. A. Bergra byla vyměněna sedadla, v kuloárech položen mramor, stěny byly vytapetovány a veškeré malby a dekorativní prvky výzdoby divadla restaurovány. Byla také vybudována moderní osvětlovací kabina, vybavená paměťovým ovládacím pultem. Současně byla provedena přístavba administrativní části divadla a nová fasáda. Renovace byla prováděna za provozu divadla. Divadlo bylo uzavřeno pouze v lednu 1967, kdy soubor vyjel na zájezd do Švýcarska a Itálie s Mozartovým Donem Giovannim.
    V roce 1972 bylo k divadlu administrativně přičleněno Činoherní studio. V tomto svazku existovalo až do roku 1991, kdy se znovu osamostatnilo.
historie, historické foto - během rekonstrukce divadla 1987-1993
historie, historické foto - během rekonstrukce divadla 1987-1993
foto:
   V roce 1987 byla zahájena generální rekonstrukce a dostavba divadla. Soubory opery a baletu přešly do náhradního prostoru ústeckého Domu kultury. Podle projektu ing. arch. M. Krejčíka, na kterém se dále podíleli zejména ing. Vl. Brabec v oblasti elektroinstalací, ing. K. Schovanec v oblasti divadelní techniky a arch. L. Špás v oblasti vnitřního vybavení, byl restaurován exteriér i interiér historické budovy. Bylo přitom dbáno na udržení památkové podstaty a identického výrazu pseudobarokního divadla, vyzdobeného secesním dekorem a mnoha uměleckořemeslnými výtvory. Výzdoba divadla byla navíc obohacena o umělecká díla současných výtvarníků zejména malbou na železné oponě P. Menše, bustami S. Hanzíka a plastikou M. Bílka. Divadlo bylo vybaveno moderní jevištní, osvětlovací i audiovizuální technikou a byly v něm instalovány varhany, postavené firmou Riegr-Kloss Krnov. V dostavbě divadla, jejíž dispoziční řešení bylo v roce 1991 přizpůsobeno aktuálním potřebám divadla, byly vybudovány sklady palet pro jevištní dekorace, řídící centrum měření a regulace, vzduchotechnika, klimatizační jednotky, televizní studio, zkušebny orchestru, operního sboru a baletu.

    Od 1.1.1991 bylo divadlo převedeno z působnosti Krajského národního výboru do působnosti Magistrátu města Ústí nad Labem. V roce 1992 se osamostatnilo Činoherní studio.  V roce 1993 bylo Státní divadlo v Ústí nad Labem přejmenováno na Městské divadlo Ústí nad Labem. Rekonstruované divadlo bylo znovuotevřené 8.října 1993. Stalo se opět sídlem operního a baletního souboru a důstojným centrem kulturně společenského života města Ústí nad Labem. V roce 2004 bylo Městské divadlo Ústí nad Labem přejmenováno na Severočeské divadlo opery a baletu Ústí nad Labem. V průběhu existence ústeckého divadla se na jeho představeních podílela řada vynikajících umělců, z nichž někteří dosáhli významných úspěchů na domácích i zahraničních scénách a někteří věnovali ústeckému divadlu celou svou uměleckou kariéru. Stopy, které zde zanechali, se staly trvalou součástí kulturních hodnot, které jsou zavazující pro generaci současnou i budoucí.






UPOZORNĚNÍ!

Vzhledem k množícím se dotazům, se tímto Severočeské divadlo s.r.o. distancuje od inscenace ZLATOVLÁSKA, na které se divadlo žádným způsobem nepodílí. Tato akce je pořádána externím subjektem, který neoprávněně užívá jméno naší společnosti. V případě, že patříte mezi oslovené, prosíme kontaktujte nás na e-mailu: sekretariat@operabalet.cz, aby bylo možné zamezit dalším škodám. Severočeské divadlo je připraveno věc předat orgánům činným v trestním řízení.

Děkujeme
Vaše Severočeské divadlo s.r.o.

© 2024 Severočeské divadlo, design & code by Marek Russ