• HERNÍ PLÁN

    
poutstčtsone
26272829123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031


  • REZERVAČNÍ SYSTÉM

Pro on-line rezervaci vstupenek slouží jako přihlašovací jméno Váš e-mail, použitý dříve při registraci do klubu přátel divadla, heslo je stejné jako do klubu přátel divadla.

V případě zapomenutého či nesprávného hesla lze vygenerovat nové heslo a poslat si jej na e-mail. Je také možné provést novou registraci s novým e-mailem.





MAPA:





Novoroční koncert

ZVEME VÁS NA:



    obrazek




PARTNEŘI A SPONZOŘI
SEVEROČESKÉHO DIVADLA:

Ústecký kraj Ústí nad Labem ostatní partneři

  • VALNÁ HROMADA

Jednatel společnosti Severočeské divadlo s.r.o. svolává zasedání valné hromady společnosti na den 25.1.2024 ve 13.00 hod. Zasedání se uskuteční na Krajském úřadě Ústeckého kraje v kanceláři č. 714, 7. patro, Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem.

další dokumenty k VH zde...

  • VNITŘNÍ OZNAMOVACÍ SYSTÉM ZAMĚSTNAVATELE

E-mail: severoceskedivadlo@seznam.cz
Telefon: +420 210 082 134


  • NEVÁHEJTE...

NETOPÝR
11.4 2024 19:00h - Ústí nad Labem


  • PREMIÉRA PŘEDSTAVENÍ

plaká NETOPÝR
plaká NETOPÝR
foto: www.operabalet.cz

více o tomto titulu...

Představení muzikálu
„Noc na Karlštejně“
finančně podporuje společnost


NAŠI PARTNEŘI:














Hello, Dolly! – hit (nejen) 60.let

    V roce 1956 má Broadway nový hit, který trhá návštěvnické rekordy. Hraje se nepřetržitě šest a půl roku a dočká se 2 717 repríz. O čem je řeč? O muzikálu A. K. Lernera a F. Loeweho My Fair Lady. V té době ale nikdo nečeká, že o osm let později přijdou jiné hity, které tento rekord bez problémů překonají: muzikály Hello, Dolly! a Šumař na střeše.

    V šedesátých letech se muzikálová scéna začíná pomalu, ale jistě proměňovat: kromě pokračujícího proudu klasické broadwayské produkce totiž na druhé straně vzrůstá počet představení reagujících na neklidnou politickou situaci. O slovo se začínají hlásit černí a bílí bojovníci za občanská práva. Tisíce Američanů demonstrují proti válce ve Vietnamu. V 60. letech snad v Americe neexistovala jediná oblast, kterou by nezasáhly mocné společenské otřesy. Není se tedy čemu divit, že „nepokojná 60. léta“ vnesla pohyb i do oblasti muzikálu. I když na jedné straně najdeme v této době desítky slabých produkcí, vzniklo také několik muzikálových novinek, které se dodnes vrací na jeviště celého světa.
   
    Jednou z nejvýznamnějších osobností, která v 60. letech vstupuje do dějin muzikálu, je skladatel a textař Jerry Herman. Narodil se 10. 7. 1931 v New Yorku a již od šesti let hrál výborně na klavír – a jak by taky ne, když jeho matka byla učitelkou hry na klavír! Herman však brzy ukázal, že má na víc: na univerzitě v Miami, kterou absolvoval v roce 1954, se totiž projevil jako nadějný skladatel a textař. Psal a skládal revue pro tamější univerzitní divadlo a zároveň režíroval a vytvářel výpravu. Školním divadlem by se ale neuživil, a tak si ve stejné době přivydělával jako pianista – a kde jinde než v newyorských nočních klubech. V 50. a 60. letech pak začíná spolupracovat s broadwayskými a off-broadwayskými divadly, a tak se záhy na Broadwayi objeví jeho první muzikál Mléko a med (Milk and honey, 1961). Tři roky předtím, než Joseph Stein píše svého Šumaře na střeše, přišel Herman s dílem, které umístil do Izraele – a dočkal se poměrně značného úspěchu. Hlavními hrdiny však byli Američané, kteří jsou v „zemi zaslíbené“ na výletě; podobně jako v Hello, Dolly! muž a žena středního věku – v tomto případě vdova a „ženáč“, který však se svojí manželkou nežije: Ruth a Phil. I když pociťují vzájemné sympatie, příběh happyendem nekončí – pouze příslibem, že Phil požádá o rozvod a s Ruth se znovu setkají v Paříži…
 
    Pouhé tři roky na to však následoval Hermanův největší hit, muzikál Hello, Dolly!, který se stal zároveň jedním z nejslavnějších muzikálů (nejen) 60. let. Pro libretistu Michaela Stewarta se stala východiskem hra amerického dramatika Thortona Wildera Dohazovačka, avšak její kořeny – a základní zápletka – sahají ještě dál: možná až do římského divadla k Plautovi. Jisté však je, že před Wilderem zpracovali podobný příběh o dohazovačce dva dramatikové – Angličan John Oxenford (1812-1877) ve hře Skvěle strávený den a následně mnohem slavnější Rakušan Johann Nepomuk Nestroy ve hře Chce si zašpásovat. A jak se hra z roku 1842 dostala přes oceán? Jednoduše: v roce 1933 si ji všimla další významná osobnost evropského divadla, režisér Max Reinhardt a na námět upozornil právě Wildera. A tak vznikla „poameričtěná“ hra Obchodník z Yonkers, která měla premiéru v Reinhardtově režii na Broadwayi v roce 1938. Wilder ji však o dvacet let později přepracoval. A Dohazovačka, přímá předloha Hello, Dolly!, už byla na světě. Libreta se ujal Michael Stewart (1924-1987) – a jednalo se o jeho třetí, zato nejúspěšnější vstup na Broadway.

    Premiéra muzikálu Hello, Dolly! se konala 16. ledna 1964 v St. James Theatre na Broadwayi v režii Gowera Championa. V hlavní roli dohazovačky, vdovy Dolly Leviové, se představila Carol Channingová. Úspěch byl obrovský: „Dolly“ se dočkala 2844 repríz, a tak na sebe dlouho nenechala čekat ani filmová verze v režii Gene Kellyho s Barbarou Streisandovou v hlavní roli (1969). Ústřední hit celého muzikálu Hello, Dolly! ve společném podání s Louisem Armstrongem oběhl celý svět tak rychle, jako žádný jiný muzikálový song. Hra překonala všechny broadwayské rekordy, dokonce i úspěch zmíněné My Fair Lady. Za období, během něhož se uváděla, se v hlavní roli vystřídalo dokonce sedm představitelek.
 
    Herman už slávu, jakou získal s Hello, Dolly!, sice nikdy nepřekonal, přesto vzniklo ještě několik povedených muzikálů. Třetím v pořadí, který přišel o dva roky později, byl muzikál Mame (1966) s další velkou ženskou hrdinkou po Ruth a Dolly – tetičkou Mame. Dámou, která žije poněkud bohémským životem, avšak přijde o všechno díky krachu na burze. I z ní se stane vdova – dokonce na svatební cestě a pozná, že ze synovce, kterého dostala do opatrování, se stal snob… Její život a nezdolný optimismus však nekončí – jde dál…

    Z pozdějších  let vynikly především dva muzikály – Mack a Mabel (1974) a Klec bláznů (La Cage aux Folles, 1983), která se ihned po premiéře rozlétla úspěšně po světě i přes své poměrně skandální téma: příběh dvou mužů Albína a Georgese, kteří spolu žijí přes dvacet let a společně vychovávají syna jednoho z nich. Ten se však chce oženit a neví, jak by své „podivné“ rodiče představil rodičům oné dívky a předvede směsici komických výstupů a řady zápletek, které pochopitelně končí happyendem. Albín navíc vystupuje pod uměleckým jménem Zaza v transvestitním kabaretu, kde Georges moderuje a právě řada těchto výstupů je i součástí tohoto muzikálu, který vznikl podle stejnojmenné, francouzské činohry Jeana Poireta (1976). Ta měla takový úspěch, že byla vzápětí zfilmována ve francouzsko-italské koprodukci pod stejným názvem a v americké pak jako Ptačí klec. Muzikál pak vznikl na zakázku jednoho amerického producenta. Byl jím Allan Carr, který navštívil původní francouzskou komedii v Paříži a i přesto, že neuměl ani slovo francozsky, vycítil, že se publikum baví a rozhodl se námět přenést do Ameriky. Přizval si tedy skladatele Jerryho Hermana, dramatika Harveye Fiersteina a za režiséra si vybral Arthura Laurentse, mj. autora libreta k West Side Story.

    Světová premiéra se konala roku 1983 v New Yorku. Georgese hrál Gene Barry, jenž byl znám jako představitel detektivů a westernových rolí v televizi a Albína George Hearn, známý jevištní zpěvák. Tisk usoudil, že jejich herectví bylo tak přesvědčivé. Nikdo nezapochyboval, že kdokoli z nich je ve skutečnosti gay….
   
    Ve stejném roce, v němž se konala premiéra Hello, Dolly!, dokončili pánové Bock, Harnick a Stein muzikál, pro jehož námět se inspirovali z povídek spisovatele Šoloma Alecheima. Premiéra se konala ve stejném roce a divácký úspěch Hello, Dolly! Nakonec ještě předčila – dočkala se totiž 3 242 představení… Byl jím Šumař na střeše (Fiedler of the Roof). Vedle Hello, Dolly! a muzikálů Funny Girl (1964) a Muž z kraje La Mancha (Man of La Macha, 1965) se stal nejúspěšnějším muzikálem 60. let. Tehdy nikdo netušil, že o čtyři roky později vtrhne na Broadway něco, co opravdu nikdo nečeká: rock a s ním i muzikál, který se vymykal všem broadwayským konvencím – Hair (Vlasy)…
Monika Brabcová

více o tomto představení...







UPOZORNĚNÍ!

Vzhledem k množícím se dotazům, se tímto Severočeské divadlo s.r.o. distancuje od inscenace ZLATOVLÁSKA, na které se divadlo žádným způsobem nepodílí. Tato akce je pořádána externím subjektem, který neoprávněně užívá jméno naší společnosti. V případě, že patříte mezi oslovené, prosíme kontaktujte nás na e-mailu: sekretariat@operabalet.cz, aby bylo možné zamezit dalším škodám. Severočeské divadlo je připraveno věc předat orgánům činným v trestním řízení.

Děkujeme
Vaše Severočeské divadlo s.r.o.

© 2024 Severočeské divadlo, design & code by Marek Russ