• E-MAIL:
divadlo.usti@operabalet.cz
marketing@operabalet.cz
(rezervace, vstupenky)

• NAŠE ADRESA:
  Lidické náměstí 10
  Ústí nad Labem
  400 01

• IČO: 22774289
  DIČ: CZ22774289

MAPA:

---

ZVEME VÁS NA:

---

   

NAŠI PARTNEŘI:

POZOR - ZMĚNA! Vážení diváci, představení dne 5. 4. 2024 od 19.00 hodin J. B. P. Molière: LAKOMEC  je z důvodu nemoci ZRUŠENO! Náhradní termín bude 27.5.2024. Děkujeme za pochopení.

TOSCA - OPERNÍ LIBRETO Po dokončení své druhé opery Edgar se odebral tehdy ještě neznámý Giacomo Puccini do Milána. V Teatra dei Filodramatici hostovala — bylo to v zimě 1889 - Sarah Bernhardtová se svým souborem a hrála Sardouovu Toscu. Puccini nerozuměl oni slovo francouzsky, byl však zcela upoután dějem, jejž se zájmem sledoval jedině na základě výrazu herců a jejich pohybů. Takový bezprostředně srozumitelný námět musel být ideálním podkladem pro operní libreto. Zajímal se tedy o Sordouovo drama, ale brzy se myšlenky na jeho zhudebnění vzdal, protože ho více lákala Prévostova Manon Lescaut a Murgerovy Scény ze života bohémy. Teprve po letech se k myšlence vrátil, ale po prvních jednáních se Sardouem o získáni autorského povolení k zpracovaní dramatu na operní libreto Puccini od svého záměru upustil, protože si nebyl zcela jist, zda se Tosca opravdu pro operu hodí. Tento syžet však zaujal skladatele Alberta Franchettiho (1860 — 1942), který pověřil libretistu Luigiho Illicu (1857 - 1919) příslušnou úpravou. Obratný a vyhledávaný divadelní praktik lllica, který byl dobrým přítelem Pucciniho z dob jejich studií, rychle dokončil náčrt libreta a odjel s Franchettim do Paříže, aby jej předložil Sordouovi. Jakmile se o tom dověděl Puccini, rozhořelo se v něm žárlivé přání, aby právo na operu o Tosce definitivně získal pro sebe. Přemlouval přítele Illicu a nakladatele (rovněž přítele) Giulia Ricordiho, jenž byl ovšem též zástupcem Franchettiho, aby konkurentovi rozmlouvali jeho plán. Malý komplet se zdařil — po vyslechnutí opakovaných námitek a pochybností o vhodnosti látky pro zhudebnění (trochu pravdy ,na nich bylo, o tom svědčí i dřívější Pucciniho váhání) se Franchetti definitivně vzdal svého úmyslu. Puccini pak jednal rychle. Ihned uzavřel příslušné smlouvy a pověřil vedle Illicy, autora mnoha desítek prací pro operní skladatele, ještě jemnocitného básníka a dramatiko Giuseppe Giocosu (1847 — 1903) vypracováním libreta. Jako všichni vpravdě dramaticky cítící skladatelé, podílel se též Puccini velmi intenzívně na definitivním znění libreta. Požadoval škrty, vsuvky, změny slov a vět nebo alespoň jejich přeskupení. Tak například eliminoval z libreta delší posáž Cavarodossiho, kterou měl jako nějakou árii zpívat během mučení. Škrtl také následující statický kvartet Cavaradossiho s Toscou, Spolettou(!) a soudcem (!!). Proti této šabloně a nevěrohodném postupu svých spolupracovníků se Puccini na tomto místě postavil jistě právem. Jiný příklad z posledního aktu: vězněný Cavaradossi se připravuje na popravu a loučí se se životem. Podle návrhu libretistů měl na tomto místě zpívat takzvanou latinskou hymnu, v niž byla řeč o jeho umění, o vlasti, o snech a nadějích. Text měl sice literární hodnotu (zvlášť předtím nadchl starého Verdiho), ale jeho příliš odtažitý obsah a chladná literární forma se pramálo hodily k trýznivé náladě posledních okamžiků života. Puccini měl mimořádný instinkt pro lidskou pravdivost situací, a proto požadoval, aby poslední zpěv Cavaradossiho patřil milované ženě. Zrodila se nejslavnější árie díla ,,E lucevan le Stelle"... Ale Puccini pečoval také o jinou věrohodnost. Dlouhým dopisem, adresovaným spřátelenému knězi Donu Pietro Panichellimu, vylíčil výstavbu prvního finále se slavnostním Té Deum a prosil ho o výběr textů, které by se hodily při této příležitosti jak pro klérus, tak pro lid. S libretem byly ještě svízele jiného druhu. Napsal-li Puccini Ricordimu, že Sardou vymýšlí stále nové efekty a krutosti, takže snad „chce dát popravit ještě Spolettu", svědčí to o skutečnosti, že ,,starý lišák" Sardou zkomplikoval práci na libretu svou opět probuzenou, příliš bujnou fantazií. Sardou si kladl původně také nemírné finanční požadavky, nakonec se však spokojil s přiměřeným podílem na výnosu autorských práv skladatelových. Všechno dopadlo nakonec k všeobecné spokojensti a Sardou ocenil vykonané dílo uznáním, že operní libreto je lepší a účinnější než jeho vlastní drama. více o tomto představení...

UPOZORNĚNÍ! Vzhledem k množícím se dotazům, se tímto Severočeské divadlo s.r.o. distancuje od inscenace ZLATOVLÁSKA, na které se divadlo žádným způsobem nepodílí. Tato akce je pořádána externím subjektem, který neoprávněně užívá jméno naší společnosti. V případě, že patříte mezi oslovené, prosíme kontaktujte nás na e-mailu: sekretariat@operabalet.cz, aby bylo možné zamezit dalším škodám. Severočeské divadlo je připraveno věc předat orgánům činným v trestním řízení. Děkujeme Vaše Severočeské divadlo s.r.o.

© 2024 Severočeské divadlo, design & code by Marek Russ