• HERNÍ PLÁN

    
poutstčtsone
303112345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930123


  • REZERVAČNÍ SYSTÉM

Pro on-line rezervaci vstupenek slouží jako přihlašovací jméno Váš e-mail, použitý dříve při registraci do klubu přátel divadla, heslo je stejné jako do klubu přátel divadla.

V případě zapomenutého či nesprávného hesla lze vygenerovat nové heslo a poslat si jej na e-mail. Je také možné provést novou registraci s novým e-mailem.


plakát ABO 2017/2018
plakát ABO 2017/2018
foto: www.operabalet.cz



MAPA:



ZVEME VÁS NA PŘEDSTAVENÍ:


DAVID KOLLER
24.10.2017




    obrazek



CERTIFIKÁT PROVĚŘENÁ SPOLEČNOST
CERTIFIKÁT PROVĚŘENÁ SPOLEČNOST
PARTNEŘI A SPONZOŘI
SEVEROČESKÉHO DIVADLA:

Ústecký kraj Ústí nad Labem ostatní partneři

  • VALNÁ HROMADA

Jednatel společnosti Severočeské divadlo s.r.o. svolává řádnou valnou hromadu společnosti na den 29.11. 2017 v 9,00 hod. Jednání se uskuteční v historické budově Severočeského divadla s.r.o. v Ústí nad Labem, Lidické náměstí 1710/10 ve 2. patře.

další dokumenty k VH zde...

  • NEVÁHEJTE...

NOC NA KARLŠTEJNĚ
30.11 2017 19:00h - Ústí nad Labem


  • PREMIÉRA PŘEDSTAVENÍ

plakát Peer Gynt, Carmen
plakát Peer Gynt, Carmen
foto: www.operabalet.cz

více o tomto titulu...

Představení muzikálu
„Noc na Karlštejně“
finančně podporuje společnost

  • AKTUÁLNĚ



FOTOGRAF ÚSTECKÉHO DIVADLA:




NAŠI PARTNEŘI:








Předprodej vstupenek na měsíc prosinec 2017 zahájen 1. listopadu

článek k inscenaci LABUTÍ JEZERO z roku 2013:

Několik slov o Labutím jezeře a česká stopa v jeho historii

Labutí jezero bylo napsáno Petrem Iljičem Čajkovským v letech 1875 – 76. Je to tedy balet 137 let „starý“, ale je věčně živý, mladý a svěží. Je nadčasový.

S žánrem baletu se Čajkovskij setkal ve své tvorbě poprvé při objednávce Moskevského ředitelství divadel v r. 1870. Objednávka zněla na 4 aktový balet „Cendrillone“. Práci nad ním však brzy přerušil a nedochoval se ani jediný arch notového materiálu. Další prací Čajkovského týkající se baletu byl jednoaktový dětský balet Labutí jezero v r. 1871. Byl vytvořen na objednávku mecenášky, která umožnila jeho napsání a jediné scénické provedení včetně orchestru. Ani tento balet se nezachoval, ale hlavní téma z tohoto díla, téma labutí, použil Čajkovskij ve svém pozdějším a čtyřaktovém Labutím jezeru, které známe dodnes. V r. 1875 přišla další objednávka od Moskevského ředitelství divadel právě na toto Labutí jezero. Výška honoráře byla stanovena na 800 rublů. S prací na tomto baletu byl Čajkovskij hotov po dokončení hudební instrumentace 10.4. v roce 1876. V Labutím jezeře skladatel použil také několik fragmentů z předešlých děl např. z opery „Vojvoda“ a z opery „Undina“ . Z Undiny je nádherné adagio z II. jednání – duet Odetty a Prince. 

Samotná premiéra novinky a tou Labutí jezero tehdy bylo, byla 20. 2. 1877 v Moskvě ve Velkém divadle ( Bolšoj těatr) . Pro nás je významný fakt, že prvním choreografem byl Čech z Prahy - Václav Reisinger, který byl hlavním choreografem a baletním mistrem Velkého divadla v Moskvě 1873 – 79. Reisinger měl za sebou několik angažmá ve významných evropských divadlech jako baletní mistr a choreograf, také tak působil doma v Praze, zejména v Prozatímním divadle ( před vznikem ND ). Mimo to, že byl historicky prvním choreografem dnes již legendárního baletu, je také duchovním otcem Ruského tance z Labutího jezera, který Čajkovskij napsal dodatečně na jeho žádost. Můžeme se dohadovat, jak ho o to požádal: „Petře Iljiči jsme v Rusku, tak by tam ruský tanec měl vedle španělského, neapolského, polského a maďarského být, nemyslíte? Rusko je přece poezie, lyrika a také temperament.“ A Ruský tanec uvidí a uslyší i naši diváci. Reisinger měl nemalý respekt k hudbě Čajkovského a minimálně prováděl zkrácení, přesuny a vynechání hudebních čísel Labutího jezera. Také tvořil choreografii na hotovou hudbu a neobjednával u skladatele hudbu podle svých choreografických představ jako např. Marius Petipa, který posílal posla k Čajkovskému ( v případě baletu Spící krasavice) s objednávkou na 32 taktů allegra…..atd. To byla, ale v té době tenkrát běžná praxe. 

Labutí jezero podle ohlasů a kritik z té doby nemělo grandiózní úspěch, ale vzpomeňme si jak kritika rozcupovala Čapkovského operu „Eugena Oněgina“. A fakt, že se Labutí jezero hrálo až do r. 1883 ( i po úpravě Reisingrovy choreografie Josephem Hansenem v r. 1880, který nahradil ve funkci baletního mistra Resisingera ) a to doslova do roztrhání kulis a mělo 43 repríz ukazuje, že představení jistě své publikum, které si balet oblíbilo mělo, jinak by se dočkalo jen několika repríz. Čajkovskij si hudebně nejvíce cenil II. jednání Labutího jezera. Opět můžeme být jako Čechové hrdi neboť vedle historicky prvního choreografa Labutího jezera - českého choreografa se u nás událo i vůbec první uvedení Labutího jezera mimo Rusko. Bylo to v r. 1888, šlo o II. jednání v Národním divadle v Praze v choreografii Augustina Bergera, také Čecha. Osobně přítomný Čajkovskij si poznamenal do deníku po grandiózním aplausu – „Velký úspěch, minuta absolutního štěstí … 

Dalšího uvedení Labutího jezera se Čajkovskij nedočkal, balet byl opět uveden až po jeho smrti v Petrohradě v r. 1894, byl již dílem Maria Petipy jako choreografa a jeho autorská ruka je přítomna ve dnešních Labutích jezerech, která využívají tuto klasickou a tradovanou choreografii, která byla mnohokrát předávána a filtrována neboť se držela pouze v paměti osobně předávané a v srdcích tanečníků, žádný filmový ani videozáznam tehdy neexistoval. Těmito prvními provedeními bylo Labutí jezero vysláno do světa divadel, která si postupně podmanilo nejen v Evropě, ale i za mořem. Dnes je Labutí jezero snad největším a nejtřpytivějším klenotem pokladnice baletu a jeho cena není v okázalosti, ale v oslovení lidské duše. A právě v oslovení lidské duše byl a je Petr Iljič Čajkovskij nedostižný. Díky mu za to.

více o tomto představení...






aktualita z 9.10. 2017:

Vánoční turné Pavla Šporcla

Pavel Šporcl vánoční turné
Pavel Šporcl vánoční turné
Prodej vstupenek na koncert Pavla Šporcla 15.12. byl zahájen. 

Pavel Šporcl po dvouleté přestávce opět vyráží na velké vánoční turné. V jedenácti městech České republiky představí koncertní provedení svého prvního vánočního alba a zahraje překrásné vánoční melodie, písně i tradiční koledy v unikátní aranži pro jeho modré housle a orchestr. V jejich podání zazní zahraniční vánoční písně jako je Tichá noc, svatá noc či Rolničky. V premiéře zazní i houslistova vlastní vánoční kompozice Modlitba. Chybět nebudou ani melodie z filmu Anděl Páně II. a v neposlední řadě hymna českých Vánoc: Narodil se Kristus Pán.

V českých městech houslistu doprovodí Karlovarský symfonický orchestr, na Moravě Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín -  vždy pod taktovkou Jana Kučery. Jednotlivé vánočně laděné koncerty ozdobí i hlasy atraktivních hostů: koloraturní soprán pěvkyně Jany Šrejma Kačírkové a sborové hlasy renomovaného Českého chlapeckého sboru Boni pueri. Speciálním hostem pražských koncertů, konaných ve Foru Karlín, bude přední česká harfistka Jana Boušková.

Prosincové turné Pavla Šporcla naváže na houslistovo první vánoční album,...

...celý článek


aktualita z 10.10. 2017:

Nová Violetta

Jevgenija Afanasjeva
Eugenia Afanasieva
V roli Violetty Valery se ústeckému publiku představí v opeře LA TRAVIATA jako speciální host Eugenia Afanasieva.
...

...celý článek


aktualita z 3.10. 2017:

Ústecký deník: V muzikálu Casanova v Ústí konečně nejsem démon, říká Marián Vojtko

...

...celý článek


aktualita z 6.11. 2017:

Ohlasy na premiéru

divácká reakce na premiéru Peer Gynt, Carmen
divácká reakce na premiéru Peer Gynt, Carmen
Vážený pane řediteli.

Navštívil jsem v pátek divadlo a s úžasem jsem sledoval premiéru PEER GYNT A CARMEN. Byl jsem touto inscenací velice nadšen. Jako pravidelný návštěvník divadla jsem viděl všechny vaše inscenace. Tato však na mě velmi silně zapůsobila. 

Byl to nádherný souzvuk hudby, úžasné scény a především tanečním zpracováním. Paní Mgr. Hanušová tomu dala nový styl s nezvyklýmí tanečními prvky. Preciznost provedení je zřejmě důsledek bývalé spolupráce s Pavlem Šmokem, který byl v tomto směru nekompromisní.

Tím, že scénu i kostýmy navrhoval jeden významný výtvarník a to Josef Jelínek, byla zde i vtomto směru dokonalá souhra. Nejsem však jediný, který tuto inscenací chválí. Nasvědčuje tomu i velmi bouřlivý aplaus stojících diváků a málem zavařený mechanizmus opony při stálém otvírání a zavírání.

Myslím si, že by jste pomalu měli přemýšlet o tom, kam umístíte novou prosklenou vitrinu pro další Thalii. Zasloužíte si to.

Jaroslav Macek
Ústí nad Labem 4. Listopadu 2017

...

...celý článek





© 2017 Severočeské divadlo, design & code by Marek Russ